INTERNET a POČÍTAČE

....... instalace a servis i vaší kanceláře

Jedním z mýtů, které se často šíří v souvislosti s GDPR, je nemožnost kontaktovat obchodní partnery e-mailovým newsletterem bez jejich souhlasu. Jak se k tomu staví GDPR?

( Odpovídají Jiří Žůrek z Úřadu pro ochranu osobních údajů, Jana Pattynová z advokátní kanceláře Pierstone, František Nonnemann z MONETA Money Bank a Vladan Rámiš z MAFRA.)

Žůrek: Šíření obchodních sdělení je předmětem úpravy jiných předpisů, než je GDPR. Jde o zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, který vychází z evropské směrnice, která se zkráceně nazývá ePrivacy směrnice a jejímž účelem je i chránit soukromí v elektronické komunikaci a uživatele chránit před zahlcením elektronických kontaktů obchodními sděleními. Právě kvůli tomu, abychom neměli naše elektronické kontakty zahlceny, jsou stanovena pravidla pro jejich šíření.

Pokud jde o GDPR, to konstatuje, že zpracování osobních údajů v souvislosti s přímým marketingem může být oprávněným zájmem správce. Tento zájem bude zpravidla platit vůči zákazníkům. Rozhodně je nutné se vyvarovat šířit obchodní sdělení na kontakty z koupené databáze, jelikož samotné koupení databáze šiřiteli nedává oprávnění na kontakty v ní obsažené šířit obchodní sdělení. Pokud obchodník získá v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby elektronický kontakt zákazníka, může na tento kontakt zasílat obchodní sdělení týkající se jeho vlastních výrobků nebo služeb. K tomu souhlas nepotřebuje. Musí však dát zákazníkovi možnost takové zasílání odmítnout.

Pattynová: Jádrem této problematiky je definice „obchodních partnerů“, tedy koho je možné s obchodními nabídkami bez jeho souhlasu kontaktovat. Kontaktování stávajících případně bývalých zákazníků považuji za přípustné. Pokud si podnikatel vytvoří (případně koupí) databázi potenciálních obchodních partnerů a ty kontaktuje s nabídkou či newsletterem, považuji to za nepřípustné. Život samozřejmě přináší situace v šedé zóně mezi těmito extrémy – kontakty z vizitek posbírané na konferencích, kontakty z neznámého zdroje apod. Doporučuji tyto kontakty kriticky projít. Pokud v minulosti z těchto kontaktů nevzešly obchodní příležitosti, může být vhodnější na ně další komunikaci nesměřovat.

Nonnemann: GDPR se k tomu nestaví nijak, protože se uplatní zvláštní právní úprava vycházející právě z dříve míněné ePrivacy směrnice. Tou je zákon č. 480/2004 Sb. V obecné rovině lze konstatovat, že GDPR označuje zpracování osobních údajů za účelem přímého marketingu za zpracování, které lze, samozřejmě do určité míry, provádět na základě oprávněného zájmu správce, tedy bez souhlasu adresáta marketingového sdělení.

Rámiš: Tuto problematiku řeší primárně směrnice ePrivacy a zákon č. 480/2004 Sb. Na dosavadní praxi ohledně zasílání e-mailů s nabídkami podobného zboží obchodním partnerům se tak nic nebude měnit a bude postačovat tzv. opt-out, tedy možnost kdykoliv další zasílání odmítnout.

Zdroj: https://technet.idnes.cz/gdpr-postihy-tresty-newsletter-da2-/sw_internet.aspx?c=A180517_151559_sw_internet_kuz

 

 

 

 

Vaše a moje osobní údaje


Vážení návštěvníci tohoto webu, nesbíráme o Vás žádné údaje, nechceme od Vás nic vyplnit ani podepsat. Údaje, které zde najdete o mně slouží výhradně k tomu, aby jste mně mohli kontaktovat za účelem servisu, opravy, objednávky nebo schůzky. Neslouží k tomu, že si je zkopírujete a budete mně volat, psát a nabízet zboží, služby a tak podobně. Chováme se k sobě ohleduplně. Děkuji. Radomil Šmíd.